Přesto, že hlavní činností Klubu pracovní a zábavné kynologie je výcvik vodní záchranařiny, rozhodli se členové ve spolupráci se Školou Kynolog rozšířit své dovednosti i na práci ve sněhu. Na týdenní výcvikový pobyt se do bungalovů hotelu Paramon v Suché Rudné sjelo 16 psovodů s 15ti psy různých plemen. Úroveň vycvičenosti se pohybovala od naprostých začátečníků až po zkušené psy, kteří již mají složené některé záchranářské zkoušky, což umožnilo kombinovat obtížnost cviků i terénů.

Kdykoliv jsem měla projít s Plutem kolem většího psa, Pluto vždy začal vyvádět, trhat se mnou, vztekat se a to tak, že mne málem vždy povalil na zem. Pluto je kříženec bernského salašnického psa s malamutem a váží skoro 65 kg a k tomu má obrovskou sílu.
Proto byl pro mě problém jej někdy udržet. Dokonce na jednom cvičení vodní záchrany, kde nebylo moc místa kolem vody a psi byli uvázáni poměrně blízko u vody jsem s ním skoro nebyla schopná ani projít k vodě.
Nejdřív jsem se snažila hledat příčinu jeho chování, které spočívalo v tom, že kdykoliv šel Pluto kolem většího psa, nebo pes kolem něj, Pluto na něj „vyjel“.

Rok 2008 nám přinesl nejen  spoustu radostných událostí a akcí s našimi psími miláčky, ale spousta psů v něm zažila také mnoho utrpení a týrání. Ale spousta lidí se snaží těmto psům pomáhat,a  i v našem klubu máme hned dva zachráněné pejsky, Taru a Tarzana od Renči a Lukáše.
Tara byla zachráněná doslova před smrtí, jako třítýdenní štěně ji vzali bezdomovcům. Byla tam s mámou a její sestřičkou, ale tu už se jim vzít bohužel nepovedlo. Matka se o ně asi snažila starat, ale sama neměla co jíst, takže neměla ani moc mléka, a tak ti drobci jedli odpadky.

Než se začneme zabývat otázkami praxe saňových sportů, položme si otázku, zda-li je to týrání psů. Pokud by se odpověď jen nepatrně přikláněla k názoru že „ano“, nemělo by smysl se podílet na provozování tohoto sportu.  Ve světě civilizovaných lidí by to jednoduše bylo tabu. Myslím si ale, že lze i ty nejzarytější ochránce zvířat přesvědčit, že se nejenže nejedná o trápení psů, ale že je pro ně aktivita v zápřahu nejenom prospěšná, ale že i pes má z této činnosti radost. Pokud jsou nějací saňoví psi týráni, pak jsou to spíše ti, kteří tráví život ve městech a mají jen krátké procházky a zbytek dne musí proležet.

Ve výchovné poradně máme celkem často otázku na tahání na vodítku. Pokud máte silného psa a máte tento problém, zkuste se podívat, jak vám může jednoduchá pomůcka pomoci.

"Začala jsem znovu žít" byla Renatina slova, když Plutovi pořídila Halti. Pluto je hodný, ale dost divoký pes, který má skoro 50 kg a sílu po rodičích, oba byli tažného plemene, Husky a Bernský salašnický a dává to najevo.

V poradně i při výcviku je při tahání jednoduchá rada: pokud pes napne vodítko - tedy zatáhne  - dejte mu najevo - nejlépe škubnutím za vodítko - že to není v pořádku.

Což se sice snadno řekne, ale u větších psů a méně silných psovodů hodně těžko realizuje.